Koutový svar při torzním zatížení Kalkulačka

Zadejte hodnotu a klikněte na vypočítat. Zobrazí se výsledek.

`T_[shear]=F/[2×H×L] `
`J_[group]=2×([L×H^3]/12+[H×L^3]/12+L×H×d_0^2)`
`r_0=√(L/2)^2+d_0^2 `
`T_[t o rsion]=[F×L_0×r_0]/J_[group] `
`α=tan^-1([0.5×L]/d_0) `
`T_[max]^2=T_[shear]^2+T_[t o rsion]^2-2×T_[shear]×T_[t o rsion]×cos(180-α)`
F = aplikovaná síla
L = délka svaru
H = hloubka svaru v hrdle
Tsmyk = Smykové napětí ve svaru v důsledku smykové síly
d0 = Vzdálenost od těžiště skupiny svaru k ose svaru
L0 = Vzdálenost od těžiště svarové skupiny k použité síle
Jskupina = Polární moment setrvačnosti
r0 = Radiální vzdálenost k nejvzdálenějšímu bodu na svaru
Ttorze = Smykové napětí ve svaru způsobené torzí
α> = Uzavřený úhel
Tmax = Maximální smykové napětí ve svaru

Vstup:

Délka sváru (L):
Cm
Hloubka svaru hrdla (D):
Cm
Použitá síla (F):
N
Vzdálenost od těžiště svarové skupiny k použité síle (L0):
Cm
Vzdálenost od těžiště svarové skupiny k středové ose svaru (d0):
Cm

Výsledek:

Smykové Napětí Ve Svaru Kvůli Smykové Síle:
106 N / m2
Polární moment setrvačnosti:
10-6 N / m4
Smykové Napětí Ve Svaru Kvůli Torzi:
106 N / m2
Úhel uzavřený:
°
Maximální smykové napětí ve sváru:
106 N / m2

Koutový svar při torzním zatížení Kalkulačka

Kútový svar se používá k vytvoření přeplátovaných spojů, rohových spojů a T spojů. Koutový svar je v průřezu zhruba trojúhelníkový, i když jeho tvar není vždy pravoúhlý nebo rovnoramenný trojúhelník. Svarový kov je uložen v rohu vytvořeném spojením dvou členů a proniká a spojuje se s obecným kovem a vytváří spoj.

Tento kalkulátor se používá k výpočtu výsledných napětí působících ve svaru.

Svar přibližně trojúhelníkového průřezu spojující dva povrchy, které jsou k sobě přibližně v pravém úhlu, jako u přeplátovaného spoje.

Napětí je mírou průměrného množství síly vynaložené na jednotku plochy. Je to míra intenzity celkových vnitřních sil působících uvnitř tělesa přes imaginární vnitřní povrchy jako reakce na vnější působící síly a síly tělesa.

Smykové napětí je stav napětí, kdy je napětí rovnoběžné nebo tečné k povrchu materiálu, na rozdíl od normálového napětí, když je napětí kolmé k povrchu.

Polární moment setrvačnosti je veličina používaná k předpovědi schopnosti objektu odolávat kroucení v objektech (nebo segmentech objektů) s neměnným kruhovým průřezem a bez výrazného zkroucení nebo deformace mimo rovinu. Používá se k výpočtu úhlového posunutí objektu vystaveného točivému momentu. Je analogický k plošnému momentu setrvačnosti, který charakterizuje schopnost objektu odolávat ohybu a je nutný pro výpočet posunutí.

Vyhledávací kalkulačka
 
x